Beton

Teprve na srazu absolventů základní školy jsem pochopil, odkud pochází rčení Na beton. Do té doby jsem si myslel, že beton je becherovka s tonikem, který se tam pil. Když mu vyschl třetí panák, vzal si slovo spolužák, který to dotáhl nejdál. "Když beton ztuhne, nikdo s ním nehne," prohlásil vesele. "Ani soudní příkaz k odstranění stavby," pokračoval po výčtu staveb, které stihl postavit od posledního srazu. My ostatní, co jsme v životě nepostavili nic, naopak řadě z nás se toho dost zbortilo, jsme jen tiše žasli nad tím, že k tomu, aby se měl člověk dobře, stačí vykopat díru a nalít do ní beton.

Protože v Čechách se úspěch neodpouští, pravil majitel stavební firmy, že on z toho vůbec nic nemá, to Porsche, co s ním přijel, je napsané na firmu, firma na manželku a manželka je napsaná na úřadu práce. "A co barák?" Zeptal se někdo. "Který myslíš?" Odpověděl Pán betonů a dělal, že si počítá prsty. "No, v kterém bydlíš," upřesnil nejistě tazatel. "Já bydlím v hotelu," nenechal se vyvést z míry Ten, který to dotáhl nejdál. "Nebylo by jednodušší využít svěřenecké fondy?" zeptal se Ten, který to dotáhl na právního koncipienta. "Tsss, komu dneska můžeš něco svěřit?!" odmítl betonový kouzelník nabídku právních služeb. Protože hrozilo, že debata proroste nevraživostí, snažil jsem se ji odlehčit dotazem, kolik lidí je zalito v základech brněnských novostaveb. "Nejsme v devadesátkách," opáčil Ten, který to dotáhl nejdál, " i když ty… ty vůbec děláš co?" "Já? — Píšu poezii." A opět zavládlo ticho. Jen se do toho ticha asi dva lidi zasmáli. "Hele, už nevtipkujeme, nás nezajímá, co děláš, ale co děláš doopravdy!?"

Je zajímavé, jak snadno se ten, který to dotáhne nejdál, stává mluvčím všech. I když jedinou kvalifikaci pro to je, že umí míchat beton a lidmi na stavebním úřadu. "Poezie není volnočasová aktivita," řekl jsem přísně. "Tak nám něco přednes!" vyzval mě ještě přísněji Ten, kdo se pasoval do funkce tajemníka mluvčího. Odkašlal jsem si:
V kapse zbyl prošlý žeton/Toulám se městem, remízem/Na jednu stranu teče beton/Na druhou peníze/ "Cha cha! Dobrý!" Rozzářil se Ten, který to dotáhl nejdál. "Beru tě! Potřeboval bych nějakej dobrej reklamní slogan pro firmu…"

Krátce po srazu absolventů jsem ochořel. Choroba se mi vrazila do očí. Všude jsem viděl beton. Šel jsem do práce – beton. Šel jsem do města – beton. Konečně, to by nebylo nic zvláštního, ale viděl jsem ho i tam, kde není. Na náměstí Svobody je dlažba. Šedivá a nedozírná jako beton. Moře, jež zkamenělo, nazývá se buzerplac. Rekruti se po něm učí chodit. Link, recht, direction auf — Abych zaplašil betonové ptáky, šel jsem do lesa. Cesta byla přehrazena. Do výšky obra tam byly naskládány betonové skruže. Šel jsem na pivo a objevil novou pivní vadu. Cement. Šel jsem k lékaři. Nepomohl mi. Šel jsem tedy domů, že to zaspím. Zdálo se mi, že kopu jámu. To mě nevyděsilo, už babička mi říkala, že si kopu hrob, stal jsem opět malým chlapcem, těšícím se na dárek od babičky, už ho rozbaluju – je to autíčko! Nákladní. Míchačka. Šel jsem tedy do knihovny a otevřel snář. Ve snu beton viděti: Sen o betonu symbolizuje pevné a jasné pochopení určité situace. Může také znamenat, že jste příliš neústupní a nepružní. Nebo je tento sen příznivým znamením pro vaši kariéru a předpovídá zvýšení platu. Který výklad je ale správný?

Šel jsem tedy zase ven. "Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les. Před lesem je loučka, skrz ni vede cestička," říkal jsem si, ale nepomohlo to. Před vstupem na pěšinku bylo zase moře. No, moře, spíš louže to byla. A v ní zapíchnutá cedulka. Nevstupovat, stálo tam. Vedle byl i piktogram pro ty, kteří neumí číst. Byl na něm panáček v helmě, který trpí akromegálií. Postiženou ruku měl obrácenou dlaní přímo proti mně. To mě rozčílilo ještě víc, než vyschlá louže betonu. Ukázalo se, který výklad snáře je správný. Ignoroval jsem cedulku i panáčka s nemocnou rukou a šel dál. Potom se ukázalo, i že jsem nepružný. Slavní lidé otiskují v betonu své ruce. Já tam nechal boty.

Nakonec jsem se vyléčil. S nevyléčitelnou nemocí je nutno se smířit. Šel jsem tedy opět k té loučce. Ta už nebyla. Moře se rozlilo a přibylo i panáčků. Já se ale usmíval. Přes celé moře táhly se křížem krážem řádky stop. Já už nemůžu jít, kam chci, ale kočky ano. Zítra si koupím kocoura!