Bezpečně

Nemám vůbec nic proti bezpečnosti, naopak, já to byl, kdo koupil auto s airbagy vpředu a vzadu, do něj tu nejdražší autosedačku, bezpečnostní záslepky do zásuvek, bezpečnostní vložku do dveří. Když děti dosáhly na stůl a odrážedlo, schovali jsme vázy a ubrusy a koupili helmy. Později jsme koupili jiné helmy a uzavřeli pojistku na majetkovou újmu. Nesouhlasil jsem, ale mé paní se nelíbilo, jak naše děti nově vymalovaly stěnu v obyváku a vyryly do kuchyňské linky ten nápis, který dodnes nikdo nedokázal rozluštit, a proto tam stále je. Nakonec žena prohlásila, že pojistku na blbost my prostě mít musíme a tomuto argumentu se nedá nijak oponovat.

Šli jsme na pojišťovnu a já jsem řekl, že tak blbí zase nejsme. Ta pojistka vyšla měsíčně na tolik, co by stála nová deska v lince a vymalování celého bytu. Sjednali jsme jinou pojistku, s lepším tarifem. Pojistku na blbost skutečně potřebujeme. Asi za půl roku děti cosi zničily, rozmlátily to tak, že už nevím, co to bylo, ale to je jedno co, protože ta pojistka to nekryla.

Protože své děti milujeme, šli jsme na pojišťovnu a zrušili pojistku na blbost a pojistili jsme se proti smrti. Musel jsem obdivovat promyšlený marketing institucí poskytujících pojišťovací služby. Umře každý a každý je tak potenciálním klientem. Sice stejně umře, ale o jeho děti bude postaráno formou renty. Tak to říkala i má paní, a protože jsem ji krátce předtím ukazoval, jak se správně na kole sjíždí kopec se zatáčkami, nechala mě pojistit i proti trvalým následkům způsobených úrazem.

Od té doby uplácíme smrt. Musím říct, že smrt je velmi úplatná. Tak velmi, že mi zavolal pan X z pojišťovacího ústavu a oznámil mi, že pojistka je stará a je nutno platit víc. "Ale já to řešil s panem Y," protestoval jsem. "Pan Y tady už nepracuje," oznámil mi pan X. Podivil jsem se, že je v tak prosperujícím byznysu taková fluktuace, protože pan Y mi už jednou pojistku měnil, protože byla špatně nastavená panem Z, který tuto práci tenkrát převzal od odejivšího pana N. (N, protože toho jediného jsem nestihl poznat.) "V tom to právě je," řekl pan X, "pojistku musíme znovu přenastavit."

Ukázalo se, že stará nebyla pojistka, ale já. "Podívejte se, ve vašem věku vám při aktivním sportu hrozí spíš infarkt než pád," sdělil mi bohorovně X. "Nebo mozková příhoda, nádorové onemocnění…" "To vím moc dobře," přerušil jsem ho, "pracuju na onkologii." "Aha, tak to do dotazníku raději nebudeme uvádět, řekl X. "Proč ne?" podivil jsem se. "To je významný rizikový faktor, platil byste větší pojistku, napíšeme raději ve zdravotnictví," zamrkal na mě X, abych pochopil, že on je přece na mé straně. Přijal jsem to a nechal ho vyplnit dotazník. Protože smrti se nedá lhát, řekl jsem mu všechno podle pravdy. Jen v řádku abusus alkoholu jsem zalhal, protože jsem měl strach, že spadnu do kategorie nepojistitelný, a jak by k tomu mé nebohé děti přišly, mít tatínka alkoholika, který jim propil i rentu.

Sbalil jsem smlouvu a rozpis splátek a šel domů, abych poslal nové úplatky rakovině a mrtvici. Přihlásil jsem se do účtu a zjistil, že když zaplatím rakovině, nebudu mít nic pro mrtvici. A naopak. Rakovin je milion, mrtvice jedna, řekl jsem si, a že zavolám panu X, že budeme muset změnit pojistku. Pan X tam nebyl, zvedl to pan W, a ten se velice podivil, a že je dobře, že jsem se ozval, že ta pojistka je špatně udělaná, že bude třeba se ještě připojistit proti demenci a Parkinsonově chorobě. A že mi to pošle mailem.

Druhý den jsem otevřel poštu a zjistil, že nikdy nevydělám tolik, abych měl na výpalné všem. Pak jsem novou smlouvu podepsal, naskenoval, poslal ji panu W. a šel psát závěť. V té závěti stojí, že svým dětem odkazuji polštář. Do toho polštáře ukládám měsíčně tolik, kolik bylo proti smrti v původní smlouvě. Ta nová totiž začne platit, až pošlu první splátku. Takže jsem všechno pojistil tak, že mé děti jednou budou mít balík.