Bubliny

Paní učitelka z biologie měla ten nápad, ozvláštnit on-line výuku experimentem. A tak jsme už lámali větvičky, pitvali pupeny a destruovali vajíčka sladkými a kyselými roztoky. Ke všemu se měly napsat výsledky pozorování. Můj závěr byl, že křehkost živých věcí je větší, než si myslíme, ale dcera tvrdila, že je to špatně, že u toho vejce má být nějaká rovnice, ve které se ztrácí voda. Odpověděl jsem, že to tak není, že se jedná o ztracené vejce, ale to že se dělá úplně jinak, my máme vejce zdrcené, nepoživatelné. Dcera opáčila, že vaření měla na základní škole a tohle jsou praktika z gymnázia. Nechtěl jsem se hádat, a tak jsem zatelefonoval fyzikovi a on nám obratem tu rovnici s uhličitanem vápenatým sestavil.

Chtěl jsem napsat paní učitelce, že už žádné pokusy, kde se něco ničí, dělat nechceme, ale ona to tušila a předešla mě zadáním nového úkolu, kde se nic nedestruovalo, jen se měly pozorovat bubliny. Bublifuk jsem měl vždycky rád, a šel jsem ho hledat do odložených hraček ve sklepě. Když jsem se vrátil (bez bublifuku, ale s autíčkem na setrvačník - budou prý pokusy i ve fyzice na zrychlený pohyb), dcera už měla ve sklenici sodu a lila na ni olej. "Takhle se přece buchta nedělá," pokáral jsem ji, "a na co proboha ocet?!" "Na bubliny," řekla dcera a přilila octu do oleje jako oleje do ohně. Chvíli jsme mlčky pozorovali bubliny stoupající zvolna k hladině. "Zajímavé," řekl jsem já. "Hm," řekla dcera. "Oxid uhličitý," řekl jsem zase já, abych rozvinul konverzaci. "Hm," odpověděla dcera a šla si to zapsat.

Dobrý vědec provádí kontroly svých měření a diskutuje je, a tak jsem šel dceru po chvíli zkontrolovat. V protokolu bylo napsáno CO2 a dcera diskutovala ve své sociální bublině o tom, že praktika z biologie jsou blbá jak kýbl bublin.

Musel jsem tedy o bublinách popřemýšlet sám. Vrátil jsem se do sklepa a našel ten bublifuk. Bubliny mi moc nešly, byly maličké a záhy praskaly. Nejen věci živé, ale i neživé jsou křehké, uzavřel jsem. A také víčko bublifuku. V sobotu jsem se pak vydal na Babí Lom za expertem. Abyste rozuměli, tím odborníkem na bubliny je pan Jaromír Váňa. Každý víkend vystoupá na Babí Lom a pouští tam bubliny pro radost malým i velkým. Má vlastní recepturu, dle které si směs do bublifuku připravuje. Rozpis není tajný, ale já se už po návratu domů do přípravy nepouštěl, protože dobře vím, že tak někteří učinili a stejně se jim bubliny nedařily tak jako panu Váňovi. I bez pokusu mohu učinit závěr, že věci jsou nejen křehké, ale i tajemné. Viděl jsem na Babím Lomě, jak pan Váňa vyfoukl bublinu ve tvaru kostky.

I věci z pevnějších materiálů než je mýdlová voda jsou křehké. Už řadu let mě z různých stran upozorňují, že realitní bublina praskne. (A mám si dát úspory k nim.) Já si k nim nemám co dát, přesto vždycky vstanu a jdu se podívat na prasklinu, kterou máme ve zdi. Pořád stejná, zhodnotil jsem i dnes, ale klidu mi to nepřidalo. Cítil jsem divný nepokoj. Zeď stojí, ale určitě praskne něco jiného. Zvlášť, když věci jsou tak křehké. Nebo už to prasklo a já o tom jen nevím. V takových chvílích mi babička radila, dát si mokrý hadr na hlavu. Šel jsem na to sofistikovaněji a napustil si umyvadlo plné vody. Pak jsem do něj ponořil hlavu. Chvíli se zdálo, že to funguje. Dokonce se mi vybavila, pomalá a klidná melodie písně Studna od Richarda Mullera. Dostal jsem se až po Niet už vzduchu na bublinky a praštil jsem se o kohoutek, jak jsem rychle škubnul hlavou ven z umyvadla. Šel jsem najít něco studeného, čím bych zklidnil bouli a našel jsem pivo. Nalil jsem ho do sklenice a pozoroval bublinky. Bylo jich pomálu. Vzpomněl jsem pacienty na Covidovém ARU, kteří jich mají taky málo a nemůžou ze studny vytáhnout plíce jako já hlavu z umyvadla. Napil jsem se. Vůbec to nemělo říz. Tak, člověk se hezky vznáší v bublině a prask! Najednou niet na bublinky vzduchu. Život je příliš křehký na to, aby pil člověk pivo bez řízu. Vylil jsem ho do toho umyvadla, kde jsem se skoro utopil a otevřel si jinou značku. Tohle má říz! Seděl jsem tam a pozoroval záplavu bublinek. Tak dlouho než se mi věci začaly zdát pevnější. Napíšu profesorce biologie ať vyzkouší tenhle pokus.