Homeopatie

Homeopatie je tak úspěšná alternativní metoda, že dostala první cenu od vědeckého spolku Sisyfos. Ta cena se jmenuje Bludný balvan, nebo tak nějak. - "Ale mně to funguje!" Ano, někdy je nejlepší nedělat nic. Dokonce častěji než by se zdálo. Homeopatie funguje také proto, že nefungují věci, které by podle všech předpokladů fungovat měly, naopak věci, od nichž by to nikdo neočekával, fungují. Lidé to vědí, navíc alternativa je progresivní, tak jakýpak vědecký důkaz.

Řekl jsem to fyzikovi a to jsem neměl dělat. Zapomněl jsem, že je členem Sisyfa a ti jdou po důkazech jako slepice po flusu. Hned na mě zaútočil s těmi dávkami. "Tak čím míň, tím je to účinnější, jo? A když už tam není ani molekula, tak je to nejúčinnější. Tak proč trávíte děti chemoterapií?" "Víš, dětská onkologie je příšerně konzervativní obor," snažil jsem se o smířlivý tón a pak jsem dodal: "Měli byste si v Sisyfu někdy přečíst medvídka Pů." "Proč?" zeptal se udiveně fyzik. "Jak se medvídek ztratil. Hledali ho tuhle, hledali ho tamhle. Nikde nemohli medvídka najít. Až přišli k veliké jámě" - odmlčel jsem se, aby si to mohli v Sisyfu dočíst. Ale fyzik nedal pokoj a chtěl vědět, jak to dopadlo. "Čím víc se do jámy dívali, tím víc tam medvídek nebyl," prozradil jsem fyzikovi. "Nebyl" hlesl fyzik a odešel do Sisyfa oznámit, že se ztratil medvídek Pů.

A tak jsem mu ani nemohl říct, že homeopatie se neobyčejně rozvíjí. Ani ne tak v medicíně jako v řadě jiných oborů. Napřed jsem na ni narazil ve stavitelství. V maltě bylo písku a vody dost. Zato vápna tak na omastek. Akorát homeopatické množství na to, aby ta omítka spadla den poté, kdy byla zaplacena. Potom jsem si pustil televizi. Reportáž o nepoctivých stavebních firmách jsem hned přepnul na zábavný pořad. Humoru v něm bylo homeopatické množství. Šel jsem do špajzu, že to zajím. Konzervativní klobásu už kdosi snědl. Ještě, že nechal alespoň kostelecké párky. Hádejte, kolik tam bylo masa?

Začal jsem mít k homeopatii výhrady. Největší rána ovšem měla teprve dopadnout. Bylo nám řečeno, že naše děti - ani se mi to nechce vypisovat. Ještě, že je čeština plná rčení. Nějaké příklady: Z divokých vajec. Nepořádné jak sto čertů. Rostou jako dříví v lese. - To ale není ta rána. To jsme už slyšeli mockrát. Známe své možnosti a trochu i děti, a tak víme, že se s tím nedá nic dělat. Tentokrát se nám ovšem dostalo příkladu rodičů, jejichž děti - zase se mi to nechce vypisovat, zase bych záviděl, že někdo má doma premianty kam se podíváš a tam i stále vzorně uklizeno. Měli jsme možnost vidět to i živě. Ty děti byly fakt vzorné a rodiče používali homeopatii. V jejich jednání s dětmi bylo lásky jako medvídka Pů v jámě. Ani molekula.

Ani po tomto zážitku jsem však na homeopatii úplně nezanevřel. Kromě medvídka Pů je v ní ještě jeden princip. Že podobné léčí se podobným. To jsem netušil, že se léčím alternativně. No, já ten princip znal jako: Čím ses zkazil, tím se sprav. Ale od doby, co mám špatný žlučník, mně to přestalo fungovat a pokorně jsem se vrátil k prevenci. Můj kamarád ovšem nikoli. Tedy, on má žlučník v pořádku, ale ženu žlučovitou. Tak se s ní rozvedl. A oženil se znovu. Homeopaticky. Ta nová je úplně stejná jako ta první. To viděli  všichni. Jen fyzik ne. Fyzik si myslí, že je ještě horší. Zavolal jsem mu, řekl, že medvídek se už našel a požádal o členství ve spolku Sisyfos.