Konzervativec

03.04.2018

"Musí ti to tak řvát?" zeptala se mě dcera po příchodu domů. "Co třeba pozdravit?" odpověděl jsem otázkou. Já vím, že se to nemá, ale když si chcete uchovat zbytky rodičovské autority, jdou pravidla stranou. "Nazdar. Proč ten zpěvák tak ječí?" dožadovala se dcera odpovědi. "To jsou Led Zeppelin," poučil jsem ji. "Jasně, to jsou. U ledu. Proč posloucháš jenom kapely, který už jsou po smrti?" pokračovala dcera v konverzaci. "Jak po smrti?" začal jsem vyjmenovávat skupiny, které stále hrají. "To je jedno, že hrajou", přerušila mě, "stejně jsou po smrti. Samý vykopávky."

"Já mám rád, když se hraje na kopáky," pokusil jsem odvést téma do mně známých vod. "Ha, ha, vtipný. Mě jenom zajímalo, proč v tomhle baráku hraje jenom muzika z minulýho století?" "Protože jsem narodil v roce 1973?" "To má bejt jako důvod, jo? Rodiče mejch spolužáků jsou starší a poslouchají moderní věci". Hudební vkus těch lidí znám. Shakira a Michal David ukončili za mě tuto konverzaci.

Začal jsem se převlékat. "Ty někam jdeš?" zeptala se dcera s nadějí v hlase. "Jo, na kolo," odpověděl jsem. "Proč?" pokračovala v nezvyklém množství otázek. "Co proč? Prostě trochu potrénovat." "Dyť je tam hnusně". Podíval jsem se z okna. Začínalo mrholit. "Tak pojedu do lesa". "Do toho bahna?" "Od Buku do Bílovic nebude a do Soběšic to vezmu po té lesní asfaltce," pokusil jsem se ohromit dceru znalostí stavu lesních cest. Neudělalo to na ni žádný dojem. "Když se ti tam chce. Já bych počkala, až bude hezky. Stejně už nezávodíš, tak co," uzavřela rozhovor.

Stoupal jsem zvolna táhlým kopcem a přemýšlel o svém konzervativismu. Z myšlenek mě vyrušil o dvacet let mladší a deset kilo lehčí cyklista, který mě předjel. Uvažoval jsem, jestli se s ním nesvezu, ale usoudil jsem, že koncem března není účelné jezdit tepovku sto devadesát a tak jsem dorazil zpět domů v přijatelném fyzickém stavu. To už bylo docela hezky a tak dcera nebyla doma. Mohl jsem si tedy pustit rádio. Trefil jsem zrovna Hudbu Praha a jejich Změna je život. Tak teda dobře. Michal Ambrož zpíval, co změní. Bylo to úplně všechno včetně pohlaví. Sice to zdůvodnil, že to doba žádá, doba to vyžaduje, ale mně se to moc nezdálo. Ale jsem přece konzervativní a tak nemusím jít až tak daleko, rozhodl jsem se nakonec.

Ale alespoň něco bych asi změnit měl. Ale co? Hudbu ne, ve fonotéce mi přece přibývají i nové kapely. Jenže asi ty nové jsou vlastně staré. Možná jsem trapný nejen v očích své dcery. Taky denně chodit na ležák do hospůdky přes ulici není zrovna in. To už jsem změnit zkoušel, ale když máte večer co večer žízeň a náběh na křeče, nějaký iontový nápoj je potřeba. Zkusil jsem na radu dcery Semtex. Ze začátku to vypadalo slibně, zjistil jsem, že už si ani nemusím dávat večerní kávu. I ty křeče povolily. Jenže to byly pouze na půl cesty z lýtek do břicha. Takže jsem bez úspěchu skončil až u toho pohlaví. Jsem velmi vyhraněně heterosexuální. Ženy se mi líbí, kam mi sahá paměť a pořád to trvá. Změna není možná.         Na rozdíl od vypitých půllitrů mi ale už asi dvacet let nepřibývají další. (Pozn. aut. pro sebe: Musím si zaznačit v kalendáři, že letos budeme mít dvacet let výročí)

Hm. Možná, že je to v dnešní době směšné. Trénink vytrvalosti jako na kole. A k čemu jezdit, když se těžko zlepšíte? Měl bych spíš ve svém věku chodit do posilovny, kolo mi mužnou postavu nevrátí. Ano, měl bych dělat něco, co dobře vypadá nebo po čem budu dobře vypadat sám anebo něco z čeho je užitek. Dobře. Všiml jsem si uvadajících rostlin a rozhodl jsem se je oživit. Konvička s vodou se mi zdála těžká a tak jsem ty činky zavrhl. Rostliny lačně pily a téměř viditelně napřimovaly listy. Naštěstí snáší žízeň mnohem lépe než já. Jsem vlastníkem odolných a vytrvalých bylin.

V rádiu právě lákali na koncert Roberta Planta. Bude v létě v Pardubicích k padesátiletému výročí Led Zeppelin. Super vytrvalá rostlina. Dozaléval jsem a rozhodl jsem se, že mám taky nárok uhasit žízeň. Venku se udělalo teplo. To už se dá jít do hospůdky v papučích. Popíjel jsem ležák a ulevilo se mi. A nebylo to pivem. Konečně jsem na to přišel. Změna bude! V létě tu na obvyklém místě v obvyklou dobu nebudu! V létě vyrazím pryč. V létě pojedu do Pardubic!

Copyright © 2018 | Martin Brož
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky