Konzervativec
"Musí ti to tak řvát?" zeptala se mě dcera po příchodu
domů. "Co třeba pozdravit?" odpověděl jsem otázkou. Já vím, že se to nemá, ale
když si chcete uchovat zbytky rodičovské autority, jdou pravidla stranou. "Nazdar.
Proč ten zpěvák tak ječí?" dožadovala se dcera odpovědi. "To jsou Led Zeppelin," poučil jsem ji. "Jasně, to jsou. U ledu. Proč posloucháš jenom kapely, který už
jsou po smrti?" pokračovala dcera v konverzaci. "Jak po smrti?" začal
jsem vyjmenovávat skupiny, které stále hrají. "To je jedno, že hrajou", přerušila
mě, "stejně jsou po smrti. Samý vykopávky."
"Já mám rád, když se hraje na
kopáky," pokusil jsem odvést téma do mně známých vod. "Ha, ha, vtipný. Mě jenom
zajímalo, proč v tomhle baráku hraje jenom muzika z minulýho století?" "Protože jsem narodil v roce 1973?" "To
má bejt jako důvod, jo? Rodiče mejch spolužáků jsou starší a poslouchají
moderní věci". Hudební vkus těch lidí znám. Shakira a Michal David ukončili za
mě tuto konverzaci.
Začal jsem se převlékat. "Ty někam jdeš?" zeptala se dcera
s nadějí v hlase. "Jo, na kolo," odpověděl jsem. "Proč?" pokračovala
v nezvyklém množství otázek. "Co proč? Prostě trochu potrénovat." "Dyť je
tam hnusně". Podíval jsem se z okna. Začínalo mrholit. "Tak pojedu do
lesa". "Do toho bahna?" "Od Buku do Bílovic nebude a do Soběšic to vezmu po té
lesní asfaltce," pokusil jsem se ohromit dceru znalostí stavu lesních cest.
Neudělalo to na ni žádný dojem. "Když se ti tam chce. Já bych počkala, až bude
hezky. Stejně už nezávodíš, tak co," uzavřela rozhovor.
Stoupal jsem zvolna
táhlým kopcem a přemýšlel o svém konzervativismu. Z myšlenek
mě vyrušil o dvacet let mladší a deset kilo lehčí cyklista, který mě předjel.
Uvažoval jsem, jestli se s ním nesvezu, ale usoudil jsem, že koncem března
není účelné jezdit tepovku sto devadesát a tak jsem
dorazil zpět domů v přijatelném fyzickém stavu. To už bylo docela hezky a
tak dcera nebyla doma. Mohl jsem si tedy pustit rádio. Trefil jsem zrovna Hudbu
Praha a jejich Změna je život. Tak teda dobře. Michal Ambrož zpíval, co změní.
Bylo to úplně všechno včetně pohlaví. Sice to zdůvodnil, že to doba žádá, doba
to vyžaduje, ale mně se to moc nezdálo. Ale jsem přece konzervativní a tak
nemusím jít až tak daleko, rozhodl jsem se nakonec.
Ale alespoň něco bych asi změnit měl. Ale
co? Hudbu ne, ve fonotéce mi přece přibývají i nové kapely. Jenže asi ty nové
jsou vlastně staré. Možná jsem trapný nejen v očích své dcery. Taky denně
chodit na ležák do hospůdky přes ulici
není zrovna in. To už jsem změnit zkoušel, ale když máte večer co večer žízeň a
náběh na křeče, nějaký iontový nápoj je potřeba. Zkusil jsem na radu dcery
Semtex. Ze začátku to vypadalo
slibně, zjistil jsem, že už si ani nemusím dávat večerní kávu. I ty křeče
povolily. Jenže to byly pouze na půl cesty z lýtek do břicha. Takže jsem
bez úspěchu skončil až u toho pohlaví. Jsem velmi vyhraněně heterosexuální. Ženy
se mi líbí, kam mi sahá paměť a pořád to trvá. Změna není možná. Na rozdíl od
vypitých půllitrů mi ale už asi dvacet let nepřibývají další. (Pozn. aut. pro sebe: Musím si zaznačit v kalendáři, že letos budeme mít dvacet let výročí)
Hm.
Možná, že je to v dnešní době směšné. Trénink vytrvalosti jako na kole. A
k čemu jezdit, když se těžko zlepšíte? Měl bych spíš ve svém věku chodit
do posilovny, kolo mi mužnou postavu nevrátí. Ano, měl bych dělat něco, co
dobře vypadá nebo po čem budu dobře vypadat sám anebo něco z čeho je užitek. Dobře.
Všiml jsem si uvadajících rostlin a rozhodl jsem se je oživit. Konvička
s vodou se mi zdála těžká a tak jsem ty činky zavrhl. Rostliny lačně pily
a téměř viditelně napřimovaly listy. Naštěstí snáší žízeň mnohem lépe než
já. Jsem vlastníkem odolných a
vytrvalých bylin.
V rádiu právě lákali na koncert Roberta Planta. Bude v létě v Pardubicích k padesátiletému výročí Led Zeppelin. Super vytrvalá rostlina. Dozaléval jsem a rozhodl jsem se, že mám taky nárok uhasit žízeň. Venku se udělalo teplo. To už se dá jít do hospůdky v papučích. Popíjel jsem ležák a ulevilo se mi. A nebylo to pivem. Konečně jsem na to přišel. Změna bude! V létě tu na obvyklém místě v obvyklou dobu nebudu! V létě vyrazím pryč. V létě pojedu do Pardubic!