Křtiny

Milí rodiče,
právě prožíváte chvíli naplněnou štěstím, netuše jaký balvan se pod ním skrývá. Sisyfos by Vám ho zaviděl. Zavázali jste se ukazovat Vašemu dítěti svět jako Boží stvoření. Vaše miminko otevře oči, a většinu věcí, co uvidí kolem sebe, stvořil člověk. Matka tedy vezme dítě do náruče a kolébá jej. Celou svou bytostí mu ukazuje svět jako místo pro lásku. Dítě řve. Chce tu uslintanou kachničku. Od chvíle, co mu ji někdo podal, je doživotně odsouzeno něco vlastnit. Otec dá raději dítě do kočárku a jedou objevovat svět spolu. Dítě usne. Však přiletí další kachničky. Naplní dům, břicho i pohled.

Zatím otec objevil zahrádku, kde lze zaparkovat kočár pod lípu a sebe pod pípu. Doma pak matka objeví, že svět je lepkavý. Dá-li Bůh, jednou budou objevovat tento svět otec a syn společně. Do té doby bude ovšem třeba objevit svět pískovišť, dětských hřišť a zábavních parků. Pán Bůh je prý všude, ale tady se hledá fakt blbě. "Dnes se půjdeme projít do Obory po křížové cestě z Chudčic." "A bude v Oboře kolotoč?"

A přijdou mnohem složitější otázky. Některé už zazněly na dětském hřišti. Teď ovšem Vaše dítě začalo chodit do školy. Anatomii ještě zvládnete, ale pak přijdou vztahy. Vypadá to jednoduše, ale brzy zjistíte, že je někdo zašmodrchal. Nelze nalézt začátek. Konec je tady. Akorát je to utažené tak, že s tím nehnete. Jiné vztahy připomínají uzly turecké. Krásné napohled, rozplést nelze. Alexandr Veliký rozťal gordický uzel mečem, ale vy jste se zavázali svému dítěti svět ukazovat a nikoli parcelovat na pašalíky, a ten jediný svět co máme, jsou zejména vztahy. Budete je tedy podporovat. Vaše dítě si domů začne vodit kamarády. Kamarádi ukážou Vašemu dítěti svět jako pokusnou laboratoř. Teď právě ve Vašem bytě. Z těchto pokusů se dítě poučí a přestane klást otázky. Začne poučovat Vás. Vysvětlí Vám, že svět vznikl velkým třeskem. Bing Bang! Kam se do výbuchu vejde úžas? Těžko to vysvětlit, půjdete se zeptat paní učitelky, beztak jsou třídní schůzky. Po schůzkách máte velmi dlouhý rozhovor o domácím vyučování.

Z dlouhého rozhovoru vyplyne Vám jediné: Vztah mezi otcem, matkou a dítětem je rovnice o třech neznámých. Můžete si něco přičíst k dobru, můžete násobit, můžete se dělit, ale ani toto nejpříjemnější krácení rovnice nezajistí, že výsledkem nebude povětšinou nedorozumění. A Bůh tuto rovnici nevyřeší. Sám je neznámou. Když si myslíte, že jste poznali, co si myslí, tak jste právě vedle. Mám silné podezření, že Bůh je žena a radu pro otce: Nezkoušejte v tuto chvíli rovnici umocňovat. Po nedorozumění nastává ticho. Rada pro matku: Pokud je toto ticho, plné šmíru, oleje a ozubených koleček, rozprostřeno mezi otce a syna na kuchyňském stole, nesnažte se je odmocňovat.

Až přebrodíte několik moří takových tich, přijde chvíle, říká se jí puberta, kdy vám potomek řekne, že vše, co jste mu ukázali je ……. a …. a …. Několik teček zde nenahrazuje vulgární výrazy ale výrazy, které teprve budou Vašimi dětmi vynalezeny, aby lépe vystihly nemožnost generace předchozí, úplně stejne jako jste to činili svým rodičům vy, a už jste na to zapomněli.

Mezitím se Váš potomek zapomněl vrátit domů. 23:40: čekáte, pak telefonujete. 0:30 telefonujete, pak čekáte. 1:15 už jenom čekáte. 2:15 zavaleni tmou, úzkostí a nejistotou. Představuji si, že tak nějak čekal Noe v arše až vody opadnou. Bible tuto dobu přeskočí. Ten půlrok není podstatný. Podstatné je, že Bůh se rozpomněl na člověka. Ale vy nemůžete čekat až vody opadnou! To už najdete akorát utopence. Konečně. 4:50 se Váš syn rozpomněl, kde bydlí a přišel domů. Zkontrolujete, že usnul. Očividně Vás k objevování světa již nepotřebuje. Přemýšlíte, zda k Božímu stvoření patří i tak ukrutné chrápání. Tuto otázku Váš potomek zcela odsune stranou. O několik dnů později přivede jedno Boží stvoření domů. Nastolí novou otázku, neboť se rozhodl, že teď bude objevovat svět s někým jiným. Pane Bože, do čehos to duši dal?

Napadne Vás, jestli to nebude svět cizí a studený, svět, kde místo slibů platí jen má-dáti – dal.
Na žádnou z těchto otázek Vám nikdo nedá odpověď. Místo toho dostanete tisíc dobrých rad, jak vychovávat své dítě. Vyhoďte je všechny do popelnice, včetně tohoto psaní. Bůh se naštěstí vyslovil ve křtu slibem, který je nezrušitelný.