List

V období končícího roku, zaplaví nás informační předpovědi o tom, jaký bude rok příští. Letos je v módě dát to do grafů. Grafy ekonomické, grafy demografické, grafy sociální, grafy sloupcové, koláčové, spojnicové, bodové, vodopádové. Histogramy, box ploty, treemap. Uznávám pouze grafy koláčové, zvlášť když jsou s tvarohem. To jsem také Fyzikovi řekl, když na mě přišel s matematikou budoucnosti. Také jsem řekl, že když chci vědět jaký bude příští rok, zajdu do parku. Tam se zastavím a poslouchám, jak ticho slouplo kůry čas. A hned vím, že zas budu o rok starší. Tamhleten strom uschnul. A hned vím, že se zase bude kácet v našem lese. Je suchý, i když prší. A vím, že v příštím roce zase potkám spoustu hlupců, kteří nic nepochopí, i kdyby jim na hlavu pršela moudrost celého světa. Ale taky vím, že ty ostatní se zase zazelenají. Takže těch akcií ČEZu se nezbavím a budu je držet dál. Budu je držet, i když je znárodní. Lpím na věcech, které společnost odřízla, jako ten šneček tamhle na pařezu. Vedle zatím není pařez. Strom i s větvemi. Na některých ještě zbyly listy. Je jich málo. Zoufale se drží. Jako naděje. Někdy ji chytím a někdy ji odfoukne vítr. A někdy nespadne nic.

Po mém výkladu se Fyzik ušklíbl a pravil: "Tak jen si dej pozor, ať při tom chytání nedostaneš pokutu." "Jak to myslíš?" podivil jsem se. "V hrabství Lincolnshire chytil jeden člověk tu tvoji naději do úst," začal fyzik. "A?" "Malý lístek, co mu vítr zanesl přímo do pusy, vyplivl," pokračoval fyzik. "Ovšem, Naděje je pro všechny, ne aby ji jeden člověk spolkl sám," nenechal jsem se vyrušit z klidu. Avšak ani Fyzik se nenechal vyrušit z klidu. "Viděli to městští strážníci a dali mu pokutu za znečišťování města a odhazování odpadků. Roy Marsh – tak se ten muž jmenoval - měl zaplatit 250 liber." "Absurdní," zakroutil jsem hlavou. "Ano," souhlasil Fyzik, "však se také odvolal." "Tak to dobře dopadlo, ještě že Anglie je demokratická země." "Ano, později byla tato částka snížena na 150 liber," souhlasil zase Fyzik.

"Tak v tom případě bylo dobře, že list vyplivl, představ si, kdyby to neudělal. Buď by ho spolkl, anebo si ho v zavřených ústech odnesl domů. V obou případech by dostal ještě větší pokutu." "Jak to?" podivil se tentokrát Fyzik. "Byl by obviněn z krádeže, nebo nedovoleného obohacování, jelikož to bylo v městském parku."

"Ale s tebou se nedá o ničem vážně diskutovat! Ty ani nevíš, že List je zcela přesně definovaná veličina z Teorie grafů!" "A to je co?" otázal jsem se, neboť Fyzik měl pravdu – tohle jsem slyšel poprvé. "Je to uzel se stupněm jedna," objasnil mi. "Ano, to je zcela jasné," řekl jsem, protože jsem nerozuměl ničemu. "List se používá hlavně pro stromy," pokračoval Fyzik. "Kdo by to byl řekl?" podivil jsem se tentokrát zase já. "A není kořenem!" důrazně dodal Fyzik. "Vidíš, a já si zrovna myslel, že je," zakroutil jsem hlavou. "Kořenem jsou přece všechny terminální uzly bez potomků v hierarchickém stromu!" vykřikl Fyzik. Na to jsem neřekl nic a on dokončil svůj výklad: "Koncový význam Listu je tedy jeho koncová pozice v hierarchii, neexistuje další cesta od něj."

"Výborně. Teď už tomu perfektně rozumím," pochválil jsem Fyzika. "Předpověď pro příští rok je apokalypsa." "Co to meleš?!" vyjel Fyzik. "Terminální. Koncová pozice. Neexistuje další cesta od něj… ... v parku se nekřičí!" napomenul jsem Fyzika. "Podívej se raději tamhle. Vidíš? Poslední list se třese na... Co se otáčíš?!" "Jestli nejde strážník." "To je Holan!" pokáral jsem Fyzika. A dokončil - "Bože, dal jsi mu růst a on to nepokazil. Zato já. – Tak. To je o tom, co bylo. K tomu, co bude, ti řeknu, že List má ještě dva další významy – prázdný papír a hrací karta. A my – my sázíme hodně."