Megafon

Máme v naší nemocnici zbrusu nový projekt pro zlepšení komunikace. Jmenuje se Megafon. Teď namítnete, že to není vůbec nic nového, že Megafon znáte, někteří i jeho staršího brášku Amplióna. Ten vyhrával! Mávátka mávala do taktu, a nadto se poté člověk dozvěděl spoustu zajímavých informací, třeba že pozítří přijede na náves koželuha vykupovat staré kožky a peří. Tak prrr! Náš Megafon je zcela moderní, připojený k nemocniční síti. Pomocí Megafonu mohou zaměstnanci položit své dotazy nebo náměty přímo panu řediteli! A to zcela anonymně.

Zapochyboval jsem o té anonymitě, když budu hovořit do Megafonu přes své osobní identifikační číslo, jímž jsem propojen s počítačem a tento pak s nemocniční sítí. Napadlo mě připojit se k Megafonu přes vlastní notebook, ale Megafon zůstal němý. Kdybych četl pokyny pana ředitele pečlivě, ušetřil bych si čas, neboť tu to je: Pokud se na stránky přihlásíte inkognito z Vašeho domácího počítače nebo pomocí připojení na jinou wifi síť, Megafon nebude fungovat.

Předešlý odstavec je trochu zbytečný, protože kolega, který se Megafonu chopil první, je zvyklý se podepisovat, podepisoval už tolik propouštěcích zpráv, že ho ani na vteřinku nenapadlo, že by taky jednou mohl podepisovat svou vlastní. To napadlo mě, zrovna jsem si vzpomněl Amplióna a na mávátka, i jsem to řekl, ale kolega si nedal říct a položil svůj dotaz do Megafonu. A ne jeden, hned sedm. Sedm kulí jako v Sarajevu, pomyslel jsem si, netuše, že kolega, jak byl v ráži, přidá ještě další dva výstřely. Světová válka sice nenastala, ale minimálně přeshraniční potyčka ano. První obětí se stal náměstek léčebné a preventivní péče pro pracoviště Dětská nemocnice, který byl odvolán. Ten se na nás dívá jen vyčítavě, naproti tomu vedoucí nádvorní čety vyloženě nepřátelsky. Nevíme, čím to, leda by to bylo v souvislosti s dotazem č.1 na nevyhovující až havarijní stavební či technický stav budov.

"Tohle nevadí," řekl jsem, když na mě po návratu z dovolené zahulákal Megafon, že kromě toho kolega rozhněval také pana ředitele a pana přednostu. "Horší je, že jsi patrně naštval řadu dalších lidí, kteří to zatím nedali najevo. Čekají, čekají, … na co vlastně čekají?" Nechal jsem otázku ve vzduchu, neboť není jasné odkud přijde další výstřel.

Zdeněk Jirotka zpochybňuje platnost přísloví: Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. Dokládá to pokusem, kdy do lesa volal, a to co se z něj ozvalo zpět, nedá se publikovat. Mě tatínek učil, že v lese se máme chovat tiše, tak to nemohu potvrdit, ale u Megafonu ozvěna funguje: Na dotaz č. 8. Které obory/programy dětské medicíny považuje pan ředitel ze svého hlediska za prioritní/nosné přišla odpověď: Vedení FN Brno považuje všechna pracoviště a odbornosti v DN za stejně důležitá a nosná. A na ten dotaz na špatný stav budov přišlo: Plíseň, padající omítka i zatékání je zpravidla způsobeno právě špatným stavem budov. Jen nevím, proč je vedoucí nádvorní čety pořád nasupený. Vždyť Desinsekce - Dezinsekce je řešena průběžně v celém areálu DN po celý rok. A to je pravda. Všiml jsem si při na cestě na oběd, že přibylo pastí na myši.

Další dotazy netřeba zde vypisovat. Ozvěna neozvěna, důležité je, co přijde za ní. Ano, správně, je to frustrace. A nemyslete si, že tu tak snadno přenesete jako Megafon ozvěnu/neozvěnu. Tu si takhle přinesete domů, a tam – Ani to nezkoušejte, jestli nechcete po panu řediteli, panu náměstkovi, panu přednostovi nakrknout taky svou partnerku.

Chtěl jsem kolegu utěšit, že Megafon je jen hlásná trouba, vždyť je používán převážně při politických nebo propagačních činnostech… jen tam mě vždycky připadal jako trouba ten, který do megafonu mluví… no nic. Zkusíme raději něco jiného. Při pocitech frustrace pomůže Vám jedině — Megafon. Ale ne ten náš, ale lesní! Nebude vás to stát nervy, naopak tento projekt nervy léčí, nebude vás to stát ani žádné peníze, neboť tento je cele hrazen EU, nepočítám-li tedy cestovné k vesnici Skalka, kde jedině se tento dřevěný Megafon nachází. Do Megafonu si můžete stoupnout, lehnout nebo sednout a naslouchat zesíleným tónům lesa. V Megafonu jsou díky koncentraci do jednoho bodu zesíleny všechny tóny, které les vydává, zpěv ptáků, zvuky zvěře, různé šumy a na pozorném posluchači je, aby rozpoznal, kterého obyvatele lesa právě poslouchá. Haúúúú, Haúúúú. Pana pana ředitele, pana náměstka, pana přednostu, Aúúúú, Aúúúú. Tak přece jen to přísloví platí i v lese.