Ochranný dohled

20.01.2020

Nemusí to být nutně svědomí, ony stačí i otázky. Nahlodají polštář tak, že se na něm nedá spát. Ale i lidé, kteří tyto hlodavce vyhubí už v zárodku a mají klidné spaní, se odkopou. Stačí jedna horká letní noc. Nebo je stačí nechat mluvit. Ty věty poznáte snadno. Mění se v nich jen jména, kulisy a aranžmá. Podstata sdělení je ale vždycky stejná. Dělal jsem jen výzkum. Dělal jsem, co mi bylo přikázáno. Bylo to podle platného nařízení. O tom jsem vůbec nevěděl.  Já můžu spát klidně. A tak dále. Možná, ale odkope se nakonec každý. Vinný či nevinný, stačí trocha horka a slov o sobě.

Mění se rovněž formy nátlaku. Těsto se musí napřed řádně uhňácat. Pak natlačit do formiček. Silou.
A šup do pece. Máme doma taková srdíčka a do nich se musí vzpouzející se hmota nacpat opravdu hrubým násilím. Ale když jde o dobro (co jiného by srdce symbolizovalo?) tak je to povoleno. O těch dobrých úmyslech a posvěcených účelech je několik přísloví, ale ty já nemusím, Zato ta parmazánová srdíčka, mňam, mňam.

Ovšem, aby se rozplývala na jazyku, potřebují řádný dohled. Jinak se spálí. Nebo naopak budou nanicovatá.  Zkrátka bez dohledu to nejde.  Takové těsto se rozpíná nežádoucím směrem. Co teprve člověk? Je jasné, že potřebuje dohled. Dříve tuto funkci zastával anděl.  Každý člověk má anděla svého, píše Skácel.  Zřejmě proto se anděl zkazil. Měl jsem spolužáka, který měl anděla, kterého ztrhal. Přitom anděl byl usilovný dříč. Ten spolužák byl mnohokrát v nemocnici po různých úrazech a nehodách, přesto se dožil dospělého věku. Stihl se i oženit. Zakrátko poté zemřel. Anděl nestačil a to byl pracant. Na rozdíl od jiných, kteří se někde flinkají. Přitom já znám minimálně třicet případů, kdy by byli zapotřebí jako sůl. A oni nikde. Bodejť by jo, když se každé ráno rozplynou v zeleni. To jsem taky vyčetl od Skácela, když mě nešlo na rozum, proč sakra, ten strážný anděl nezasáhne.  Prostě, neosvědčili se, a tak je nahradil stát.

Hned vedle Skácela mám v knihovně jiného básníka. Otevřel jsem si sbírku Magora Jirouse Ochranný dohled. Zjistil jsem, že když provádí ochranný dohled stát, není to to pravé ořechové. Dokonce je to odporné. Míra odpornosti závisí nepřímo úměrně na tom, jak moc je možno uniknout z dohledu. Je pravda, že dnes nás nikdo netlačí obuškem do formičky. Dnešní aranžmá se jmenuje digitalizace. A kulisou je bezpečnost. Budeme mít digitální lékový záznam. Právě pro tu bezpečnost bude vše digitálně zaznamenáno
a zkontrolováno. Tohle by mi nevadilo. Jednak žádné léky neberu, a když je to pro tu bezpečnost… Děsím se jen toho, jaké budeme mít další záznamy. A že přijdou další, můžu říct s jistotou velkou jako… jako… třeba jako Čína.

V Ochranném dohledu od Jirouse jsem se dozvěděl i jiné věci. Například, že muž si staví vzdušné zámky. Staví i hmotné zámky, které padají. Dočetl jsem se, že jeden bojuje za lidská práva a druhý pere posraná prostěradla. Vůbec muž žije nezdravě a nebezpečně.  Tento básník je značně rozerván. Trpí ochranným dohledem a na druhou stranu ho nutně potřebuje. Magor tento rozpor nevysvětluje. To je správné, zvyšuje se tím účin díla. Já ale na účin kašlu, tak vám klidně prozradím, jak z toho ven.

Každý muž potřebuje ochranný dohled. Tím dohledem ovšem nesmí být stát, ale - žena! Má to ovšem háček. Ta žena nesmí dohled vykonávat tak, že si koupí formičku, která se jí líbí a do té muže uhňácá jako těsto na srdíčka. Ten spolužák, co neustále vytěžoval anděla, nakonec cukroví pekl sám, a mám podezření, že ten infarkt dostal z toho, jak celý den stál u horké trouby. Ta srdíčka totiž nesmí vůbec ztmavnout, jinak zhořknou. Ale o tom už jsme se bavili. Jednoduše, žena musí být jako ten anděl, který se nepozorovaně rozplývá. A když to muž potřebuje, může se dokonce klidně jít někam flinkat.

Copyright © 2018 | Martin Brož
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky