Pauza na kávu

/věnováno památce PM/

Ovšem ne taková, že si řeknete: Teď si trošku orazím a k tomu si udělám kafe. Opravdovou Pauzu na kávu vyhlašuje všemi uznávaná autorita, matador v bojích kalený, který už něco zažil a zná. V pelotonu je takovou autoritou jezdec, který dojížděl jako vítěz, i v grupettu a občas nedojel vůbec, protože pád. Když ten zavelí, je pauza a nezávodí se, i kdyby se pořadatel a vedoucí jezdec na hlavu postavil.

Na klinice bývá takovou postavou lékař, který ví něco o pacientech a lidech, ale zároveň, podobně jako ten matador cyklistický, není ve vedení. Na rozdíl od pelotonu, který právě hromadně močí, nebo svorně žvýká tyčinku, pokyn k Pauze kávové týká se pouze vybraných členů týmu. Přístup není povolen vedení kliniky, mladším pětačtyřiceti let, starším pětačtyřiceti let, kteří dosud nedosáhli v očích matadorů na kliku pro vstup do místnosti, kde podává se káva. Jednou se řešilo, že se nechováme k mladším kolegům pěkně. Není to pravda, chováme se pěkně. Jen ať si táhnou k vlastnímu kávovaru.

Je fakt, že díky těmto kritériím, a poté, co jeden z kolegů-matadorů podepsal kontrakt v konkurenčním týmu hematologickém, se stalo, že jsem dorazil na Pauzu kávovou a - byl jsem tam sám. Jeden byl na dovolené, druhý měl před službou a třetí byl po službě ve vinohradu. Ale většinou jsme alespoň tři.

Když jsme alespoň tři, vyřešíme během Pauzy kávové: složitou finanční situaci - Já ti to vrátím zítra, složitou životní situaci - Na to se vyser, složitého pacienta - Udělej tohle a tohle, a kdo vyhraje letošní Tour de France - Pogačar, pokud si to nepodělá sám. To, co se nevyřeší během hodinové velké vizity, my vyřešíme během deseti minut Pauzy kávové. Protože jsme experti na to, jak si věci podělat sám.

Je fakt, že krvelačný kolega nám chybí. Občas se přece jen hodil někdo, kdo je naopak expert na to, jak si věci sám nepodělat. No, co se dá dělat, když se teď něco nepovede, bude to jeho vina. Může za to, že teď nevíme, jestli si pořídit jen tepelné čerpadlo nebo i fotovoltaiku, že nevíme, co s neuroblastomem středního rizika, že kvalita kávy klesla jako hemoglobin po masivní epistaxi. No, ale zas je aspoň kam si sednout.

I bez něj se ale dál urážíme, tak že se nikdo neurazí a vykládáme vtipy, které se jinde vykládat nedají. Ne snad proto, že jsou vulgární (jsou), ale jednou jsem jeden z těch vtipů vykládal u nás v hospodě a smál jsem se mu sám. Vtipy, kterým se smějeme jen my sami, jsou úplně nejvtipnější vtipy a říkat a poslouchat nejvtipnější vtipy je vyhrazeno pro Pauzu kávovou. Tam se jim smějí všichni!

Kolega, který může za to, že není, mě minulý týden pozval na hematologii. Nikoli proto, že jsem zase spadl z kola a natloukl si nos, ale na kávu. Tak, mají tam hezčí nábytek, pohodlnější křeslo a lepší kávu. A vůbec se kolega jenž zběhl z našeho týmu tvářil nadmíru spokojeně - no, to se jim to konkuruje, když mají pořád nějakou čerstvou krev.

Chtěl jsem to bývalému kolegovi vmést do spokojené tváře, ale spolkl jsem to v doušku vybrané kostarické kávy. Rivalové - to bylo. Ale teď, co je nové vedení nemocnice, se táhne za jeden provaz. A teď, co je nové vedení nemocnice, na ten provaz nejsou finance. Řešení je stejné jako v pelotonu. Týmů, které mají na to, jet world tour, bude méně. Takže se oddělení sloučí. Sejdeme se opět u jednoho kávovaru. A protože nám už zas káva dochází, šel jsem koupit novou. Ale nebude to žádné cofee Trieste, Pavle, ale obyčejné Tchibo.