Písek do Sahary

01.06.2022

Nejprve ovšem bylo třeba postavit vyhřívané stáje. Do těch stájí položit koberce. Filmové hvězdy mají koberce červené, koňské fialové. A místo kina byla O2 aréna, kam se dovezl ten písek. Avšak ani ze Sahary ani ten velejemný z Bratčic, nýbrž zcela a docela speciální z Německa. Byla ho potřeba čtyřicet kamionů. Bodejž by ne, když do O2 arény přicestovaly takové hvězdy jako Explosion W, který vyhrál olympiádu nebo klisna Catch Me If You Can Old, na níž jela za tým Prague Lions naše reprezentantka Anna Kellnerová.

Česká republika je jednou z mála zemí, která si troufne pořádat taková prestižní klání. S převozem sypkých materiálů máme velké zkušenosti. Před pár lety jsme vozili sníh. Ten sice máme vyhovující, ale Vestec leží pod horou nikoli na hoře. Ani nahoře. Přeháňky budou dešťové, od pětiset metrů nadmořské výšky sněhové. To říkají meteorologové v březnu už třicet let. Ten kdo schválil umístění areálu pro mistrovství světa v klasickém lyžování do Vestce, se asi upokojil tím, že nemáme moře. A protože nemáme moře, dovážíme mořskou vodu. Jmenuje se podobně honosně jako ti koně, kteří skáčou v O2 aréně přes umělé překážky a umělý písek, Aqua de Mar. Když si to stříknete do nosu, je to ještě horší, než když se na dovolené v Chorvatsku při koupání trochu toho moře napijete. Nebo se podíváte na závěrečné vyúčtování mistrovství světa v klasickém lyžování ve Vestci. No ale dobře se to v lékárnách prodává.

Kromě písku a sněhu budeme taky dovážet odpady. To proto, že u nás je už tolik odpadků, že jsme se stali velmocí ve výstavbě spaloven. Takže můžeme dovézt další, abychom zase vydělali. To není vtip. Naopak, vtip je v tom, dovézt něco někam, kde je toho už dost. Dělá to už kde kdo. Třeba Poláci k nám vozí jablka a kuřecí prsa a Egypťani brambory. Rozhodl jsem se, že taky zbohatnu. Matka zdědila jakési pole, které se nám nepodařilo prodat. Na tom poli nic pořádně neroste, protože je to tam samý písek. Rozhodl jsem se, že ho začnu těžit, a protože O2 arénu už zabrali Němci, nabídl jsem ho Egypťanům, že si ho mohou přisypat do Sahary. Nechtěli. Spokojil bych se i s výměnou za ty brambory, ale chtěli kalašnikovy. Prý Zbrojovka Brno, nebo co. Ale to je dneska druhá liga. I když postoupila do první.

Takže jsme nakonec to pole prodali za babku místnímu starostovi, pak se náhle změnil územní plán a dneska už tam stojí domky. Není mi to líto. Ten starosta má teď sice peníze, ale taky problém s pískem. To je nestabilní podloží, a tak čelí asi šesti trestním oznámením od majitelů těch domků, které se pozvolna noří do dun. Kdyby nestavěl domky, kterých je nedostatek, ale místo toho vyvezl ten písek na Saharu, kde je ho dost, mohl být dávno za vodou. A kdybych si ten pozemek nechal já, a vyšoupl Němce z  O2 arény, měl bych tolik peněz a písku, že bych si musel koupit luxusního koně a dát mu jméno Catch Me If You Can Do It Young. Já ale nechci, aby mě někdo honil, tak jsem rád, že nemám ani pole, ani koně, ani písek, ale zato mám ve sklepě dva pytle brambor, které mi neprodali Egypťani, ale pan Hovorka z Hořepníka na Vysočině.

.

Copyright © 2018 | Martin Brož
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky