Po ovoci poznáte je

09.02.2022

Přicházejí k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. To je sice hezké podobenství, ale nemohl to evangelista nějak rozvést? Vždyť co toho ovoce je! Jenom jablek je třicet pět tisíc odrůd. Kdo se v tom má vyznat?

Dřív to bylo jednodušší. Těch druhů moc nebylo. Na jihu meruňka, na severu švestka. Jablko letní, zelené, červené, kyselé. Hrušky byly dvě. Mazlavá nebo tvrdá. Dnešní děti netuší, že v zimě ovoce neroste. My jsme to věděli. Svatého Mikuláše jste hned odhalili po jeho ovoci. Když jste byli hodní, donesl mandarinku. Jindy kubánský pomeranč. Všechno bylo jasné. Proto se zavařovalo. Takže ať bylo ovoce dobré nebo ne, vyrobil se kompot. Kompot může být všelijaký, rozhodně však nikdy není dobrý. Tak trochu jako doba. - Zdá se mi, jako bych zaslechl někoho z vás, že má kompot rád. Že v zimě jako když ho najde. Dobře, jdu do sklepa. Vracím se a nesu dvě sklenice. První je z roku 1988. Špendlíky. Druhá je letošní. Pracovně jí říkám Prase ve skle. Co si dáte? Tak.

Dělení lidí na dvě skupiny je příliš zjednodušující. To je pravda, byla ještě třetí skupina. Angrešti. I když žádné ovoce nebylo, nějaký Angrešt se vždycky našel. Protože o něj nikdo nestál. U Angrešta bylo úplně jedno, jestli byl rudý nebo bílý. Vždycky byl nanicovatý a bez chuti. Přízvisko Srstka mu ještě lichotilo. Je to pubescent, který váhá, jestli se má oholit už nebo až mu na tváři vyraší ještě jeden chlup.

Dneska je těch skupin mnohem, mnohem víc. Šel jsem tedy mezi lidi, abych vám o tom mohl něco napsat. Rovnou tam, kde jich je nejvíc. Do supermarketu. Zjistil jsem ale, že už jim nerozumím. Samá Grandilla, Kumquat, Cherimoya, Durian, Tenhle se ani nepředstavil, Karambola - Bum! "Kam čumíš, pitomče?!" Tamhle na tu Jujubu. Ta se mi líbí. "Nešla byste se mnou...?" Nešla. Zato Kuruba by šla. To ale zas nejdu já. Zatímco Jujuba je hezky oblá a krásně voní, Kuruba je svrasklá a je cítit potem. Nebo to smrdí ten chlap vedle. Deodoranty jsou o řadu dál, snažím se ho tam postrčit košíkem. Ignoruje mě jako Jujuba... Ale tamhle jde Fejchoa. Tu už ale sbalil kamarád. Ta byla moc dobrá. Pak ale zjistil, že uvnitř je už nahnilá. Tak, že málem došlo na nože. Nahnilé ovoce se nemá vykrajovat. Tak se tady Fejchoa promenáduje dál. Mezi muži a ženami je dnes jedno nedorozumění za druhým. Vyberu si raději něco neutrálního, ve středním rodě.

Uložil jsem do košíku Mango. Daruji ho dětem, podobně jako Mao Ce Tung daroval Mango dělníkům v továrnách. Dělníci se po obdržení vzácného daru od samotného vůdce shromáždili kolem božského ovoce ze vzdálené země, radovali se, zpívali a plakali dojetím.
Celou noc byli vzhůru, hladili ho, čichali k němu, prohlíželi si ho... Nikdo se neodvážil Mango sníst. Hm. To se u nás asi nestane. Jakpak to asi chutná? Zubař Han se odvážil Mango přirovnat ke sladkým bramborám. Byl zatčen a popraven. Vrátil jsem Mango do regálu.

Nakonec jsem domů přinesl avokádo. Avokádo sice chutná hůř než mango, ale dcera z něj umí připravit báječné pesto. Recept na to pesto je prý děsně pracný a ona se teď před maturitou musí učit... Tak jen ať si připomene - aby z něčeho nedomrlého bylo něco pořádného, stojí to čas a úsilí. Říkáte, nebo peníze. Já vím, já jsem to avokádo platil.

Mohl jsem mnohem levněji koupit dotované hrozny z dovozu. Ale to bych musel dětem vysvětlovat, že hrozny se to jmenuje proto, že dá hroznou práci, než z těch hroznů něco je. I když to tak podle cenovky nevypadá. Protože je něco jiného sbírat hrozny a u toho si zpívat a něco jiného sbírat hrozny a u toho muset zpívat. Psal o tom už Holan, a tak je to složité, proto jsem hrozny vypil sám.

Mohl jsem samozřejmě místo složitých hroznů koupit jednoduché třešně. Jenže nejlepší třešně jsou ty, které se jí na větvi, která se houpe deset metrů nad zemí. Tato zkušenost není přenosná. Ve kbelíku ze supermarketu už vůbec ne. Naše děti pravé třešně nepoznají. Nevím, jak je tomu u vás, ale v Brně všechny stromy někam zmizely. Že je to smutné, ale že alespoň zmizeli i Angrešti? Kdepak, ve Světě plodů si jich můžete koupit, co hrdlo ráčí. Lyofilizovaných deset deka za 469Kč.

Protože pesto se přejí, koupím příště jablka. Ale vyšlechtěná, vyleštěná jablka právě konají v supermarketu konkurs. Jako na letušky. Jablko, které nemá patřičné tvary a velikost se nevejde do regálu. Počkám tedy do léta. Pláňata z Vysočiny jsou lepší než kdovíjaký Jonatán.

Copyright © 2018 | Martin Brož
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky