Posudek

Změna společenského zřízení neznamená automatické vymizení jevů spjatých s režimem, jenž se odporoučel do historie. Tak jako udavač nestane se mužem, který mlčí, nestane se posudek fejetonem. Udavač schová se v internetu, posudek v institucích nejrůznějších úřadů a firem. Používá mimikry. Kdepak Kádrový. Teď se mu říká Pracovní.

Myslel jsem si, že alespoň udání na sebe sama vymizelo, ale ne. Možná je ho dokonce víc než dřív. Aby se na to nepřišlo, schovává se to pod nadpis Sebehodnocení. Má paní se na mě obrátila, že si s tím neví rady. Jenže já jsem muž, který mlčí, takže —. Žena vzdychla a šla si psát rozsudek. Ano, posudek tohoto typu nazývá se správně rozsudek, akorát dřív se to nesmělo říkat nahlas, a teď, když se to říct smí, zas to nikdo neřekne, protože následky si přičtěte sám. Přestal jsem mlčet a řekl své ženě, že je strašné, když v důsledku není rozdíl mezi cenzurou a autocenzurou. Ona mi odpověděla, že firma na sepsání sebehodnocujícího textu, (který bude uložen do spisu zaměstnance) trvá. A že se rozhodně nebude autocenzurovat a napíše to tam, jak to je. Chtěl jsem jí říct o Rudolfu Křesťanovi, našem významném fejetonistovi, který taky nutně potřeboval posudek, tenkrát ještě neskrývající své příjmení Kádrový, i zašel za svým kádrovákem a ten mu řekl, že když ho tak moc potřebuje, ať si ho napíše sám. Stalo se. Kádrovák na opačné straně stolu, který zase ty posudky četl, si pak Křesťana předvolal a sdělil mu, že má štěstí, že On je nebere tak vážně. Ale že by si, ve vlastním zájmu, měl dát pozor na člověka, který o něm napsal takové svinstvo. Ale protože jsem muž, který mlčí, a protože ani mistr fejetonů Křesťan s tímhle útvarem nic nesvedl, neřekl jsem nic a nechal jsem svou ženu, ať si tedy rozsudek napíše sama. - Už u té firmy nepracuje.

Ale i když se vyhnete firmě, která vyžaduje sebehodnocení, posudkům se nevyhnete. Posudek o zdravotní způsobilosti. Posudek o ceně nemovitosti. Posudek na vadu zboží. Posudek na míru zavinění. Posudek na cokoli, protože cokoli v životě se vám stane, může se stát předmětem k posuzování. A posudek musí vycházet ze skutečností a nikdy se v něm nesmí vymýšlet. To je zákon. Posudek je nesmlouvavý literární útvar. Proto jsem ten muž, který mlčí a nikdy ho nenapíšu. Napíšou vám ho jiní. A i když k vám posudek bude lichotivý, vyhráno nemáte. Posudek totiž musí být snadno přezkoumatelný. To je kvůli tomu, aby se mohla protistrana odvolat. A vy budete čelit posudku reviznímu. Proto se lidé děli na ty, kteří píší posudky a na ty, kteří mlčí.