Sběrný dvůr

Možná vám to v dějepise říkali jinak, ale člověk se nikam nevyvinul. Změnily se jen kulisy a technologie. Je stále tím starým lovcem a sběračem. Nedávno jsem ulovil ve slevě pěkný kus hověziny, a když jsem ji chtěl opéct, trochu smrděla. Lov mi tedy moc nejde, zato sběračem jsem nadmíru úspěšným. Skutečně, letos po Vánocích přesáhlo množství krámů v domácnosti míru. Jsem tak úspěšný sběrač, že mohu přebytky rozdávat. Nikdo to ale nechtěl, musel jsem na sběrný dvůr.

Potíž byla v tom, že sběrný dvůr pro čtvrť  kde bydlím, zrušili. Udělali tam parkoviště. Takže jsem sice konečně zaparkoval, ale jediné, kam by se dalo něco vyhodit byl odpadkový koš plný parkovacích lístků. Vyhodil jsem tam i ten svůj a odjel do jiného sběrného dvora. "Počkat, vy k nám nepatříte!" zarazil mě muž, který vládl tomuto dvoru, právě když jsem čistě skóroval starou botou do kontejneru. "Náš dvůr zrušili," hájil jsem se jako školák. "To mě nezajímá, trvalé bydliště máte v Králově Poli a tohle jsou Medlánky," odmítl rezolutně král tohoto dvora a vrátil mi občanku. Logika toho výroku byla tak neotřesitelná, že jsem beze slova zastrčil doklad do kapsy, nasednul do vozu a nastartoval. "Haló! A co ta bota?!" uslyšel jsem i přes zatažené okénko. "Ah, promiňte, já zapomněl," otevřel jsem zase dveře, "tuhle máte druhou do páru," postavil jsem druhou botu na zem, rychle zas zavřel a odfrčel pryč.

Trochu se mi zvedla nálada, ovšem problém jsem nevyřešil. Ráno jsem měl domácnost plnou krámů, teď mám i auto. Zatím jsem se zbavil pouze jedněch polobotek. V Brně a přilehlém okolí není tolik sběrných dvorů, abych vyprázdnil vozidlo, budu-li pokračovat tímto tempem. Musím něco vymyslet. Ha! Mám to. Černá skládka! No co, to místo už zaneřádil dávno někdo přede mnou, já tam jenom přihodím několik věcí, co jsem nasbíral v uplynulém roce. Jenže, co čert nechtěl, ani v Podkomorských lesích ani na Babě jsem žádnou skládku neobjevil. Přece nejsem prase, abych to vyklopil tady v lese, kde zatím žádný sběr není. Zadal jsem tedy do mapy.com heslo černá skládka. Představte si, že v celé republice máme jednu jedinou černou skládku! Je ve Vokovicích, přímo u vodní nádrže Džbán. To je ale pěkně daleko, mrzutě jsem uvažoval, kolik času a benzínu mě bude stát cesta do Prahy a zpět. Nedivím se, že s takovou politikou se Zelení nedostali do parlamentu. Skládky zruší, ale kam dát sběr neřeknou. Neřeknou… neřeknou - slovní základ je řeka. Šup s tím do Svratky. Taková matrace se hned nacucá a rychle klesne. Tady přece byla normálně silnice až do řeky!? Teď je tady jakási cyklostezka, pěší zóna, záhon nebo co, ani na tom člověk pořádně nezaparkuje, jak se to boří. Normálně si už člověk nemůže ani zajet k řece. Ještěže teď mají ministerstvo životního prostředí pod palcem Motoristi a dají to zas do pořádku. Ale já nemám čas čekat, až prezident přestane trucovat a Turek se stane ministrem. Potřebuju to vyhodit teď! Hele, tady je takový zastrčený sběrný dvůr…

"Heleďte šéfe, já vím, že sem nepatřím, ale mám tady jen pár věcí, vy zase místo a tady mám ještě pětikilo, co?" "Co to lego tam?" odpověděl mi místodržitel nad tímto dvorem. "Mám dvě děti a oni si s tím už nehrají," zalkal jsem. "To mě nezajímá," uslyšel jsem zas tu větu. Zřejmě patří k povinné výbavě velitelů sběrných dvorů, jako ke králi žezlo, napadlo mě, ale tenhle velitel pokračoval: "Je kompletní?" "Snad, ano, je," koktal jsem v obavě, že velitel zavelí k přepočítávání dílků. "Dobře, ty matračky sem, elektroniku tamhle, ty hadice hoďte až dozadu," začal velet velitel a já kmital jako čamrda. "To lego mi dejte do boudy, to si vezmu pro děcka. A tu pětibábu," dodal, když jsem odnesl Lego. "A co ty boty?" zeptal jsem se, když jsem odevzdal obolus. "Jaký boty?" vyvalil oči velitel. "Tyhle," řekl jsem a ukázal na tři páry prošlapaných polobotek, nacpané pod sedačkou spolujezdce. "Ty hoďte přes plot," řekl velitel a šel si prohlížet Lego. Hodil jsem boty do kopřiv a odjel domů.

"Tak jak se ti dařilo?" přivítala mě žena. Chtěl jsem jí převyprávět celý příběh, ale v rádiu začali hrát starý Pražský výběr, tak jsem jen ukázal palcem na rádio a řekl: "Takhle:" ♪ někdo sbírá staré krámy a někdo peníze ♫