Štěstí

Kromě lásky, zdraví, úspěchů (v životě pracovním i osobním) samozřejmě - štěstí.
S těmi povinnými a neosobními blahopřáními se každoročně koncem roku roztrhne pytel z emaily. Házím je zpátky do pytle, ale  23. 12. přišlo přání tak výhružné, že jsem dostal strach to udělat. Hodím-li dopis s přáním štěstí do pytle a neučiním-li šťastnými v nejbližších sedmi dnech sedm lidí, postihne mě místo hezkého štěstí škaredá smůla! Učinil jsem tedy ihned šťastnou svou ženu. Nezašel jsem do hospody, jak jsem měl v úmyslu, ale zůstal na ni čekat doma. Tak, to by bylo, ale co dál? Rozhlédl jsem se po pokoji jako by tam těch šest dalších čekalo, až je potěším. Čekaly tam květiny. Až je zaliju. Čekaly už asi čtrnáct dnů. Takže na nich bylo hezky vidět, jak jsou šťastné, když jsem je zalil. Jenže v mailu stálo, sedm lidí, ne rostlin. Ale mail už začal fungovat. Mám štěstí, že je zítra Štědrý den, položím pod stromeček dárky a bude to. Začal jsem počítat na prstech, jestli to tím budu mít splněno a vyrušila mě žena. Stavila se v hospodě, aby mě vyzvedla a rozladilo ji, že jsem tam nebyl. Omluvil jsem se, že jsem napřed zalil květiny. To vidím, řekla má paní a šla setřít politý nábytek. Začal jsem počítat znovu a došel k číslu šest. Jeden chybí...  a odešel jsem do hospody. Tam jsem dvě piva přemýšlel nad tím, jestli tím sedmým šťastlivcem můžu být já sám. Dvě piva jsou příliš málo na to, aby ano, tak jsem dal výčepnímu Tomovi o deset korun větší dýško než obvykle. Ten byl šťastný! Ani to na sobě nedal znát. Holt, profík.

Hned jak jsem se vrátil domů, založil jsem v emailu složku Štěstí. To se ukázalo být velice prozíravé, neboť jsem v krátkém sledu obdržel další maily:
Gratulujeme Vám k neobyčejnému štěstí
V příloze naleznete informace o zveřejnění nových dokumentů
Právě jste obdrželi sto roztočení kola štěstí zdarma
Toto je vaše poslední upozornění
Pouze tento víkend rozdáváme mandle
Toto je vaše poslední upozornění
Děkujeme za vaši platbu
Toto je vaše poslední upozornění
Ja těbja ljublju!
Totální výprodej

To mně stačilo k tomu, že jsem se rozhodl být raději šťastný svépomocí. A jak být šťastný? Na štěstí existuje celá řada dobrých rad: Jděte mu naproti. Neohlížejte se. Neotevírejte dvířka klece. Řiďte se radami v této knize. Dívejte se jinam. Když se budete dívat jinam, motýl přiletí a usedne vám na rameno. Tomu fakt někdo věří? Jen chvilku jsem se díval jinam a ani neusedl. A nebyl to motýl, ale holub. Takže jsem stál na tom pískovišti v podělaném triku a sledoval, jak si dětičky pěkně hrají na písku. A hází ho po sobě až samým štěstím slzí.

Pak přiběhla jakási matka matek a začala mě kárat, že já nekárám svou dcerku s pískem ve vlasech a v kalhotkách. Raději jsme se vzdálili. Ta první rada nelže. Šli jsme naproti. Od té doby vím, že štěstí jsou ty bubliny v pivu a limonádě v hospodě naproti.

Dneska už tam rozjímám sám. A vzpomínám, kdy jsem byl úplně nejšťastnější. To bylo krátce poté. Tričko se už pralo v pračce a dcerka byla taky čerstvě vypraná a hrála si máminým šitíčkem, ze kterého jsem prozíravě odstranil všechny jehly. Malé dítě umí vmžiku měnit nálady. Jednu chvíli si tiše hraje se šitíčkem a v druhé řve a chrčí, jak by je na nože brali. A ještě vám poblije ruku. Vrazil jsem jí ji do krku, abych našel ten knoflík, který spolkla. A jak jsem ho nahmatal, byl jsem nejšťastnější.

Dneska už dávno ne. Žádné strč prst skrz krk. Dnes už je naše štěstí paralelní. Jako zapomenutá rukavice v rukávu kabátu, který už nenosíme, ale pořád ještě visí ve skříni. Ale o takových věcech se prý psát nemá, dneska musíme být šťastni navzdory. Na Vánoce o to více. Tak jak o tom zpívá rocková kapela Hrozně - Být šťastný! Ta kapela je silně alternativní, ale žádnou alternativu v tomto směru nedávají. Být šťastný za každou cenu.

Milí čtenáři, přeji Vám v novém roce hodně štěstí.