Vousy

"Ve věku padesáti let říkali Jaroslavu Vrchlickému velebný kmete. "Po tom netoužím," pravil jsem, jsa napomínán, že bych se měl chovat tak, jak náleží rozvážnému, důstojnému muži s autoritou. "Nic z toho nemám," dodal jsem, aby bylo zřejmo, že z toho ani nic nebude. Je pravdou, že kapku důstojnosti bych uvítal. Potřeboval bych těch kapek i víc, tak celé vědro, ale za tím účelem zakoupil jsem již nový oblek, brýle, jednou jsem dokonce zkoušel i klobouk a vždycky — kde nic tu nic, ale to už víte.

Maximálně bych mohl napsat fejeton jazykem z konce devatenáctého století. Mohl bych to nazvat důstojný fejeton, napadlo mě a šel najít v knihovně Zlomky epopeje. Našel jsem Noc na Karlštejně, otevřel a hned na první stránce mně to blesklo. Pořídím si vousy! Na první stránce byla podobizna Vrchlického.

Vousy jsou nyní opět populární jako v devatenáctém století. Musel jsem si gratulovat za ten skvělý nápad. Nebude mě to nic stát a nebudu muset nikam jít něco zkoušet, prostě se tady jen tak natáhnu, táák a hezky v křesle zarostu a budu důstojný.

Úspěšně jsem překonal fázi strniště, fázi pupínky a zastavil se až u fáze Rumcajs. Takto nesprávně ji pojmenovala má žena a já oponoval, že Rumcajs měl ve vousech několik včel a ptáčka zpěváčka. "To je pravda," souhlasila má paní. "Ty tam máš jenom nudli," dodala a odmítla mi dát polibek.

Nepolíben šel jsem k zrcadlu. Jednak abych našel nudli a druhak, abych zjistil, že objemová fáze je u konce a přišel čas dát vousům tvar. Ale jaký? V rodině nemáme tradici stran vousů. Oba mí dědečkové chodili hladce oholeni. Nebylo to ovšem proto, že by jim vous neslušel. Důvod byl prostý – babičky. Otec sice nosil slušivou bradku, ale jen velmi krátce, sotva mu narostla, prohrál ji v kartách. Tak jsem si nestačil zapamatovat, jak bradka vypadala. Ale nevadí, nebudu zatížen rodovou tradicí, řekl jsem si a našel článek Správný styl vousů podle tvaru vašeho obličeje. Článek byl poučný a obsáhlý. Měl jedinou vadu. Pomačkaný obličej tam nebyl. Rozhodl jsem se, že si vyberu vousy podle estetického hlediska a vyřadil modely Van Dyke, císař Vilém a kozí bradka. Ještě zásadnější je hledisko etické, řekl jsem si, když jsem otočil na další stranu. Vyřadil jsem modely Hitler a Stalin. Potom jsem vyřadil kotlety. Kotlety sice splňují kritéria, ale znáte někoho, kdo nevypadá s kotletami jako pornoherec z filmu pro pamětníky? Takže dodržíme tradici, řekl jsem si nakonec a nalistoval tentokrát článek Úprava vousů z pohodlí domova, abych zjistil jak vytvarovat bradku. Zvládl jsem pouze krok 3 — překonejte ostych a svědění a krok 4 — dojděte k zrcadlu. Pak mě opustila odvaha. Jednou jsem stříhal keře. Byly jenom dva, menší a větší a měly se vytvarovat do koule menší a koule větší. Začal jsem s tím ráno a ještě v deset večer se za mnou nesly nadávky majitele zahrady. Brambory mu nevadily tolik jako to, že ta ráno menší brambora byla večer větší než ta druhá.

Nedá se nic dělat, svezu se na vlně popularity, řekl jsem si a šel do holičství. Barber shopy rostou jako houby po dešti, hned jsem našel jeden volný. Proč byl volný, jsem pochopil při placení.

Lidé provozující barber shopy pěstují vousy, bylinky a zdravý životní styl. Jeden takový mi vystřihl na obličeji cosi na způsob anglického trávníku, pak se podíval na své dílo a odjel na koloběžce do skladu, aby mi odtamtud přivezl olej na vousy, pásku na vousy a čistící gel na vousy. Pak se na mě znovu podíval a zeptal se, jestli mám zastřihávač. "Ovšem," lhal jsem, protože se dívám na Wimbledon a vím, jak je takovéhle zastřihávání drahé. "Tak ten zahoďte," pravil s úsměvem pod vousy hipster, "lepší bude, když zase přijdete. Nejpozději do čtrnácti dnů." "Nebyla by ta bradka přece jen lepší?" kontroval jsem a pohladil si trávník na lících. "Ukažte!?" podíval se potřetí barber. "Ne, ne," zavrtěl pak hlavou a zas odkoloběžkoval do skladu. Za minutu přijel zpátky a k té hromádce u pokladny přidal další lahvičku. Podíval jsem se. Barva na vousy, stálo tam.

Hipster je člověk, který nemá s ničím problém a vstává každé ráno s úsměvem. I vstal jsem také, vylil barvu na vousy do záchodu, vytáhl holicí strojek a oholil jsem se do hladka. Rodinná tradice byla dodržena.