Tak zatím jsem své ztracené peníze nenašel. Včera ráno jsem se podíval na účet, kde bylo osm set dvacet korun. Předevčírem tam bylo jenom osm stovek - ano, našel se jeden z vás, který mi poslal dvacet korun. Ve zprávě pro příjemce stálo, že je našel na chodníku na naší ulici a domnívá se proto, že by mohly být moje...
V týdnu ticha jsem tedy usilovně hledal. Mnohem víc bylo toho, co jsem nenašel. Ale jak říká klasik, nikdo by neměl kázat o tom, co hledal a nenalezl, takže vám povím jen o tom, co jsem našel. Toho nakonec taky nebylo málo. To proto, že jsem objevil, že v domě máme tichá zákoutí, o nichž jsem dosud neměl potuchy. V...
Ordinuji sám sobě týden ticha. Na příliš mnoho hluku. Tedy, prosím, týden ticha k pietě a přemýšlení. Máme ten luxus si to dovolit. Jiní ho nemají. Jaká je to vzácnost, mít kus ticha k přemýšlení. Nebo k odpočinku. Nebo k nalezení slov, která dávají smysl. Je hledání důležitější než nalezené? Nevím. Přiznat si, že nevím, patří k hledání. Když...
Obry nemám rád. Vyjma toho prvního. První obr, kterého jsem potkal, byl Dooblak. Bylo mi pět, zrovna jsem se naučil číst tiskací písmena a právě těmi byl napsán komiks, který vycházel v prvorepublikovém časopise pro děti, Vlaštovička. Dooblak nebyl zrovna nejchytřejší, zato měl výdrž a byl spolehlivý. Spolehlivě popletl všechno, co bylo složitější...
Psát o jaru je přetěžká věc. Tím těžší, čím je člověk starší. Proto se tento slohový úkol má dávat dětem ihned poté, co se naučí psát. A děti píší o sněženkách, o sluníčku a o tom, jak tatínek uklízel lyže a sáňky do sklepa tak dlouho, až si udělal bouli a přišlo jaro. Mají o jaru zcela jasno a některé...
Aby mohlo být řečeno. A hlavně, aby se dodalo zdání důležitosti řečenému, bylo toto uvozováno - U příležitosti. Neboť příležitostí je mnoho. Nechápu, proč se omezovat jen na výročí, mezinárodní dny nebo splnění plánu. Přesně podle toho pak vypadalo to, co poté bylo řečeno. Kdyby se místo toho řečník raději posadil ke stolku, mlčky vychutnávaje kávu...
Jsou chvíle, kdy žertování je nejapné. Autor si to uvědomuje o cosi víc než Středečník. No, autor, spíš spoluautor. No, spoluautor, spíš jen takový ten někdo, kdo je u filmu uveden pod titulkem Námět. Pak už si to nějak Středečník píše sám. Kdybyste četli pozorně, viděli byste, jak se vzpírá, odbočuje, kam nemá, a vůbec si dělá, co chce.
Citát Inter arma silent musae pochází od Cicera, Karel Kryl dodal, že muži by mlčet neměli. Tedy, namluví se toho mnoho. Což je v příkrém rozporu s tím, že mužů, kteří by mlčet neměli, spočítal by člověk na prstech jedné ruky. To nemám od těch mužů, ale od žen. A to už je na pováženou, i když pominu, že...
Každá žena si přeje mít doma oporu. Tou má být muž, který si nejen ví rady, ale dokáže se podle ní i řídit. Zkrátka, vyzná se a je šikovný. Nemyslím to ovšem tak, že je šikovný do té míry, že dokáže odklonit z investičního fondu převážnou část těch investic do vlastní kapsy. I když některým ženám to imponuje, zvlášť když...
Přicházejí k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. To je sice hezké podobenství, ale nemohl to evangelista nějak rozvést? Vždyť co toho ovoce je! Jenom jablek je třicet pět tisíc odrůd. Kdo se v tom má vyznat?
Fotbal je nejpopulárnější hrou na Zemi. Utkání v televizi nezavdávalo sebemenší důvod, proč by tomu tak mělo být. Ale většina v hospodě tam ty důvody viděla. Projevovalo se to tak, že mávali rukama, kroutili hlavami a někdy se těma rukama chytali za ty hlavy. Občas dokonce padlo sprosté slovo. To se sice děje, i když nikdo sportovní klání...
Je pilířem všech společností. V těch totalitních provádí se zákazy. Neslušná věc zruší se bez náhrady. Koncert. Kniha. Člověk. Nediskutuje se o tom. Slušnost nade vše. V demokracii se o tom mluví. A pak se to taky zruší. Obvykle s náhradou, která to omluví. A která žádnou náhradou není. Trať, která se nevyplatí, zarůstá travou, ale můžeme se...
Možná jste se cítili taky tak. Nesmutněte. Máme na to nárok. 17. leden je vyhlášen jako nejdepresivnější den roku. Prý za to může zima, tma a vzdálenost od poslední výplaty. Takové Blue Monday ale já mám i v únoru a březnu. Někdy i v dubnu. V prosinci je to dokonce ještě horší. Na Mikuláše je den ještě kratší než v...
Tečka byla taková, že po ní zčervenal nos. Jsem mírumilovný člověk, tak jsem to nevrátil. Prý brzy zčervená samotná Tečka. Nechci zase dostat do nosu, tak jsem si ji nestáhl. Místo toho jsem otevřel Hospodářské noviny. Dočetl jsem se, že: Očkování jako tečka za covidem nebyla lež, jen se od té doby změnila spousta věcí. To řekl bývalý...
První fejeton v novém roce. Musí to být něco speciálního - Hmm. Hmm. Abych nenasadil laťku příliš vysoko. Očekávání jsou pak veliká, a tomu přímo úměrné roztrpčení. To jak v průběhu roku člověk slevuje. Dobře, první fejeton nemusí být úplně geniální, ale první věta ano. První věta je nesmírně důležitá. Je dokonce mnohem důležitější než věta...
Mohl by zde stát fejeton o vánocích bílých. Nebo blátivých. Nebo o vánocích bez vánočních trhů, o vánocích bez setkávání. Šel by napsat i fejeton o vánocích bez vánoc. To všechno jste už ale někde četli. A když ne, tak prožili. Tím méně si o tom chcete číst. Že jsem nikdy na přání čtenářů nebral ohledy? To je pravda,...
Když se mě jaro zeptá, co jsem dělal v zimě, jen zafuním. Vždycky se mě ptá, když se oteplí, já vytáhnu kolo a jedu do prvního kopce. Ten kopec je rok od roku prudší. Chtěl jsem na to vyzrát tak, že kopec pojedu pomaleji, ale neměl jsem už lehčí kolečko, usoudil jsem tedy, že musím být lehčí já. Přes léto...
Taková sušička přežvýká každý den několik kilo prádla, spolyká několik litrů vody. Nedivte se, že se ten filtr zanese. Tak pravil opravář. "A že je to vždycky pár měsíců po záruce?" Pravil jsem já. "Tak to bude za tři tisíce," pravil zase opravář a pokrčil rameny. Taky jsem pokrčil rameny a zaplatil. A zesmutněl. Ne pro ty blbé tři tisícovky,...
Už jsem slyšel, že mám v hlavě samé hlouposti, nic, brouka, piliny. Ten brouk asi vylezl z těch pilin. To je tak, když máš v hlavě bordel. Nebo místo mozku z piva kostku. Tohle všechno prý tam mám. Ale nic si z toho nedělám. Přiznávám jen ten - já to řeknu slušněji - nepořádek. A to jen proto, abych tím...
Když mi žena navrhla, ať s ní jdu v neděli večer na tabatu, měl jsem radost. Dlouho jsme spolu na večeři nebyli. Řekl jsem si, že se dám překvapit a vědět jsem chtěl jen, jestli jde o španělské nebo mexické jídlo, abych si naladil chuťové pohárky. Odpovědi jsem nechtěl věřit, tak jsem si to vyhledal na internetu. To, co jsem...
Zamířil jsem do hospůdky ve snaze uniknout sychravému, hašteřivému, nevlídnému - já to zkrátím - prostě, po všech stránkách nepěknému světu. Zamířil jsem tam po posledních opatřeních omezujících vstupy a mé očekávání se splnilo. Uvnitř bylo pouhých šest lidí, já, sedmý, usedl do prázdného koutku. To se to bude v klidu rozjímat!
Tato středa připadla na sedmnáctý listopad. Tím pádem bylo o tématu tohoto Středečníku rozhodnuto kalendářem. To bude dlouhý a obsažný fejeton! Tím spíš, když jde o tak osobní téma. Ouha! Je 10:30, dopíjím už druhé kafe a na wordovské stránce, která získala tu čest, stát se významným fejetonem, stále není nic. Vlastně ne, jsou tam dvě slova....
Za necelých padesát let se toho nastřádá. I kdybych sám nedělal vůbec nic a byl pouze peciválem, pouhopouhý čas zařídí, že je člověk napřed kojencem, pak batoletem, pak malým chlapečkem, pak adolescentem, a nyní mladým mužem. To poslední prý už zase neplatí, ale to je určitě nějaký podraz. Takových jsem zažil, takže teď už si to nenechám líbit....
Můj valašský dědeček říkával, že něco rozbít dovede každý trouba, ale já ho neposlouchal. K mládí patří naivita i touha bořit. Je pravda, že kamarád, který boří dům, už není nejmladší, ale my muži dnes dospíváme až v důchodovém věku. (To proto, že tehdy nám to už nevadí, protože vzápětí opět stáváme se dětmi.) Kamarád však je ještě dobrých patnáct...
Žádné sny si nepamatuji proto, že nerozeznávám realitu od fikce. To tvrdí moje žena, ale není to pravda. Mně se prostě sny nezdají. To jsem si myslel do minulé středy. A může za to úplněk, který na ten den připadl, a který přesně podle předpovědi přinesl do našich domovů temnou magickou sílu. Díky této síle jsem se stal neomezeným vládcem...
Čeština má k popisu skutečnosti nepřeberně prostředků. Přídavná jména jsou jedním z nich. Velmi přiléhavým, řekl bych. Tedy: Čeština je krásná. Ženy jsou krásné. To o těch ženách napsal už Walt Whitman a dodal, že staré jsou krásnější. Básník stupňuje. Činí tak ve snaze zaujmout, překvapit, také aby byl výš a víc viděl. Pošetilé. Ženy jsou krásné...
Tak se ptá ve své písni Robert Křesťan. Následuje výčet znepokojivých a smutných obrazů. Je z toho úzko a nedostává se dechu. Já měl ovšem šťastné dětství a viděl jsem jsem Pyšnou princenzu. Dnes již dávno blonďatým chlapcem nejsem, přesto jsem si na tu pohádku vzpomněl. Nešlo ovšem o princeznu. Nikdy jsem neměl tolik trpělivosti, abych pod nějakou...
Na Kraví hoře pod hvězdárnou jsou nové lavičky. Na jedné z nich je vyryto toto moudro:
Když tě život srazí na zem, otoč se na záda a pozoruj hvězdy. Autorovi se to zřejmě ještě nikdy nestalo, protože jinak by věděl, že padnout na hubu úplně stačí. Vyválet se v tom sajrajtu znova, na zádech, to může člověku přát jenom sadista....
Spor o to, zda je vesmír konečný nebo ne, se opět rozhořel. Stalo se tak na stránkách časopisu Vesmír, a poté, co někdo toto periodikum nalezl někde na smetišti a nálezce jeho obsah zaujal natolik, že ho přinesl k nám do hospody, i tam.
Mezitím, co jsme byli na dovolené, ženin stůl v práci ožraly krysy. Krysy níže postavené, šmejdící při zemi, ohryzaly nohy, vedoucí krysa sežrala razítko a tlustá krysa zůstala ležet v zásuvce s osvědčením pro výkon funkce. Hlavní krysa nesežrala nic. Hlavní krysa žije z vděku ostatních krys za to, že jim umožní žrát z cizího stolu. Upozornil jsem...